Minule jsem vás nechala nahlédnout do mého putování pouští z roku 2020. Dnes vás zvu nadechnout se písčitého větru, jež do mých plachet vane TEĎ.
Další čísla půjdou asi dál do minulosti a posléze uvidíme, co bude Sahara po mě chtít, abych vám o ní ještě napsala. Dramaturgie tohoto týdeníku je spíš v její, než v mojí režii. Zcela mě teď zaplavuje vzpomínkovým i prožitkovým materiálem.
Magická Sahara …
Toto čilé ožívání pouště v mé duši má hned několik zdrojů. Prvním a nejsignifikantnějším je fakt, že tam v březnu znovu jedu. Můj vnitřní saharský systém se z té idey probudil k bujarému životu. U otrlých saharníků toto funguje už jako pavlovův reflex, jen víc rozložený čase.
Jedeš za půl roku? Tak na ní půl roku myslíš! Jedeš za rok? Tak na ni myslíš celý ten rok předem a většinou ještě i rok potom. To jsou tvrdá data, která potvrdí jedenáct z deseti saharníků i bez pazourku na krku. I nováčkům se však začnou dít divy, když ve svém nitru udělají rozhodnutí a vyřknou prostou, ale průlomovou větu: “Jedu.”
Podobně jako u poutníků, co se vydávali na cestu do Delfské věštírny, o které jsem psala předevčírem. Ty paralely jsou opravdu mocné. A stejné je to se všemi poutěmi za lidským poznáním. Pouť jako taková, má svoji vlastní duši a neskutečnou sílu. Zda už je svatojakubská, kompostelovská, saharská, delfská nebo jen „jedno-duchá“ lesní.
I v pohádkách se hrdinové a hrdinky vydávají za dobrodružstvím právě proto, aby tam poznali svět a skrze něj SAMI SEBE. A posléze toto poznání mohli přinést domů a své domácí prostředí ním obohatit.
Je to koncept starý jako lidstvo samotné. A i díky této nekonečně dlouhé a mýtické tradici z něj dnes můžeme tolik těžit.
S tím souvisí hned další důvod proč jsem teď tématu pouštního putování tak plná.
V uplynuvších dnech se ze Sahary vrátilo několik mně blízkých lidí a jeden se mnou svoji pouť už i sdílel. Byla jsem první člověk, kterého se rozhodl po návratu potkat a obejmout. Bylo mi nesmírnou CTÍ. Nemluvně o tom jak pouštní energie najednou zachvátila celou mne i celý můj byt, kde jsme se potkali.
Taky mi do mého skvostného pořádečku navláčil písek, který se nutně stává součástí každého saharníka alespoň měsíc po návratu. A představte si, že jsem ten písek vyluxovala až dnes ráno, protože jsem ho tam zatoužila alespoň pár dnů mít 
Větší vyznání poušti snad už vyslovit nedokážu 
Co je však mnohem důležitější:
Když jsem před šesti lety jela na svůj první Soul Quest, byla to EXOTIKA. Každý, komu jsem o něm řekla, kroutil nevěřícně hlavou a klepal si na čelo, zda jsem se nezbláznila. Někteří to děláte dodneška, ale mně to nevadí a stejně vás miluji 
Jen stěží bych tehdy přesvědčila někoho o tom, jaký hluboký to má smysl. A přemlouvat lidi, že to mají zkusit taky, by bylo tehdy bývalo čiré házení perel …
Dnes na Saharu a na mnoho dalších silných míst za duševním poznáním jezdí už tolik lidí, že se z toho stal FENOMÉN! Neumím slovy popsat, jakou RADOST mi to dělá.
Stále víc lidí cítí v srdci odvahu podívat se za svoje duševní humna. A neděsí se toho, co tam najdou. Někdy se i děsí, ale PŘESTO jdou hledat. Nebo možná právě proto. To mě vždy upřímně dojímá. Protože odvaha není konat, když nemám strach. Odvaha je konat STRACHU NAVZDORY.
Stále víc lidí chápe, že realita, vnitřní i vnější, má mnohem víc, než jeden rozměr. Chápou, že žít tu nejopravdovější verzi sebe sama je pro smysluplný život na této Zemi nejen nutné, ale že to může být i NÁDHERNÉ a OSVOBOZUJÍCÍ.
Putujte za poznáním své duše. Je to jedna z nejdůležitějších a nejkrásnějších cest, jaké ve svém životě můžete podniknout.
7.12. od 17.30 budeme v MAITREA promítat silné autentické svědectví o tom jak takové putování může probíhat. Vy, co film Stopy v písku ještě neznáte a přitahuje vás, určitě přijďte.
Rádi však uvidíme i znalce Sahary či kohokoliv, kdo se chce s námi dívat do hlubin lidské i saharské duše a posléze s námi o tom, co vidí, sdílet v kruhu.
Pokud se rozhodnete přijít, napište mi prosím zprávu sem nebo na 776 263 360.
Společně s Michal Ďurkove se na vás budeme těšit se speciálním „saharským“ občerstvením a těmi nejotevřenějšími srdci.
