Miluješ příběhy. Jak veselé a inspirativní, tak dramatické, hluboké a někdy dokonce i ty hororové!
Protože každý příběh MÁ SVŮJ SMYSL. Své opodstatnění, své pevné místo v řádu a moudrosti světa.
Přesto tak rád(a) utíkáš k tomu, co pro tebe z hlediska celého života skoro žádný smysl nemá. Bije ti to do očí. Pronásleduje tě to a nezabírají už ani všemocné mantry typu:
“Vše je jak má být.”
“Přijímám svůj život takový jaký je.”
“Mám se rád(a) a jsem ve flow.”
“Jsem ve flow a v lásce POŘÁD. Dokonce i tehdy, když od vzteku a bolesti roním krystaly zamrzlých slz.”
…
Cítíš, že se kroutíš. Často podle toho, kdo zrovna poslouchá a kdo se dívá.
Kde jsi v tomto svém publiku ty?
Díváš se na stříbrné plátno a vidíš tam SEBE. Sebe, jako HLAVNÍ POSTAVU svého životního příběhu.
Jaké to je? Fandíš si? Jsi kladný hrdina nebo záporák? Nebo něco neidentifikovatelného mezi tím?
Jsi tam vůbec hlavní postavou TY?
Nebo je to někdo jiný?
Pokud ano, kdo? A proč zrovna on(a)?
Víš, pro jaký příběh si se narodil(a)?
Máš dost odvahy a síly jít a následovat ho?
Pokud ne, co přesně ti v tom brání?
Co vlastně chceš?
a
Kým DOOPRAVDY jsi?
…
Tyto a mnoho dalších otázek ti budu pokládat v březnu na Sahaře.
Do pouště se odpradávna jezdí buď UMÍRAT nebo HLEDAT to, co nás přesahuje.
Tvůj životní příběh je mnohorozměrně VĚTŠÍ než ty. Ale jsi to TY, kdo jej má objevovat, rozvíjet a hlavně pak NAPLNO ŽÍT.
Nečekej, až se to stane samo.
Tvůj příběh je ve TVÝCH rukách.
