Předjaří
Předjaří ve mně vždy vzbuzuje velkolepé pocity, někdy až na hranici jakési vnitřní rozervanosti. Je nesmírně kontrastní, plné paradoxů a extrémů. Teploty se divoce střídají, přes den je to často už na svetřík, v noci poměrně běžně stále mrzne. Vlastně trochu jako na Sahaře.
Pomalost
Pustinja Blaca na dalmátském ostrově Brač, je glagolský klášter, vtesaný do skály v šestnáctém století. Dlouho byl přístupný pouze po úzké klikaté cestičce od moře z jižní strany ostrova – to je ta oproti Hvaru, ne oproti pevnině. Vždy, když tam jsem, přemýšlím nad tím, jak nekonečně dlouho to všechno těm mnichům muselo trvat. Nejen […]
Oči
Dnes ve výtahu jsem si už po několikáté hluboce uvědomila jednu podstatnou věc. Nesmírně dobře mě ukotvuje zrcadlový pohled do vlastních očí. Chápu, že to může znít jako nějaký narcistický blud, kterému by se (u mě) snad nikdo ani nedivil … Ale je to dlouholetou praxí ověřená, funkční technika jak se vystředit, zastavit a dát […]
Léto života
Když jsem byla malá, v mnohém jsem kopírovala svou starší sestru. Poslouchala jsem stejnou hudbu a dívala se na tytéž filmy, s nemalou hrdostí, že jsem „Cool“ a ona mě bere do party. K jejímu hudebnímu a kinematografickému vkusu nemám žádné výhrady, ba naopak, sama bych se v tomto nedokázala lépe usměrňovat ani dnes (když […]
Kontrasty
Celý život ma fascinuje, koľko polarít v sebe dokáže uniesť jedna ľudská bytosť. V rozprávkach sa psýché vyobrazuje na dobrých a zlých, prípadne silných a slabých postavách. V menej sofistikovaných filmoch a knihách sa často razí podobný úzus. Ďalším stupňom je dobrý a zlý pes v každom z nás, pričom záleží, ktorého viac kŕmime. A […]
Janovická Lúka
JANOVICKÁ LOUKA „Kde ona nocuje, sladučká, presladká, tam ona nocuje, kde vôňa ju hladká, kde senko sa sení, kde vánky vánkujú, kde jej ruky znavené únavu nečujú… Tam ona nocuje, kde ťažké neťaží, kde chmáry jak líšky po horách líškujú, kde Luna sa luní v striebristej zápraži, kde zore sa zoria, so slnkom fígľujú. …“ […]
„Žena bez muže je jako ryba bez kolečkových bruslí.“
Když jsem poprvé slyšela tento výrok od jedné krásné a úžasné ženy, moje první vnitřní reakce byla: „Co je tohle zase za feministický blábol?”. Vždyť přece u nás, na východním Slovensku, je to jasné: “Nemaš chlopa, nemaš pravdy.” Zároveň při pohledu na můj uplynulý samotářský rok a půl, mě to nemohlo nechat chladnou a byla […]