Je po všem. Mých pohádkových deset dnů, kdy jsem se zcela osamotě mohla věnovat pouze a jen psaní své první knihy, uteklo nemilosrdně rychle. Ah.
Sedím na trajektu a kdybych se sem za měsíc nevracela kvůli sběru oliv, tak pláču. Ano, na mocný stesk za mořem vždy pomůže mít v jeho blízkosti nemovitost nebo nějaké pozemky, o které pak musíte pečovat. Přinesou mnoho jiných starostí a odříznou vás od jakéhokoliv jiného cestování, bo furt je potřeba něco dělat tam, ale tato jedna velká starost se naprosto spolehlivě vyřeší :)))
Ostrov Brač miluji a objevuji již 26 let, a přesto na něm pořád nacházím něco nového. Ani letos to nebylo jiné a já žasnu, co vše tady mohu poznávat a zažívat! Ještě si o tom v různých obrazech přečtete v mých dalších textech. Dnes budu stručná, protože jsem ještě stále moc dojatá…
Podzim na Brači ve mě vždy vzbuzuje zvláštní směs melancholie a nedozírné vděčnosti za každý slunečný paprsek, který mě oblaží svým teplem. Světlo je přes den vznešeně bílé, večer až kýčovitě růžové, moře klidné a teploty nevyzpytatelné. Jednou chlad zalézá nepříjemně až pod kůži, jindy se dá na pláži spát v plavkách a koupat jako by bylo léto. Předpovědi jsou dost nespolehlivé a místní počasí si nádherně dělá, co se mu zamane. Hezky se u toho trénuje pokora.
K té mě dost vedla i fenka mé neteře, se kterou jsme zde prošli několika náročnými zkouškami. Už už myslela, že jsme telepaticky propojené, a ono furt NE. Zatím Ne, ale je to na dobré cestě. Zrcadlila mi mnoho mých vnitřních pohybů a mnohé sme jedna druhou naučily. Děkuji, Julie!
Každopádně se stejnou radostí, s jakou jsem si ji půjčila, jí i vrátím. Byť je to nejroztomilejší tvor, s jakým mi kdy bylo dáno strávit dva týdny, spal do dnešního rána vedle mě v posteli. Navíc na mé pozvání … A to je něco, co jsem si myslela, že bych nikdy v životě nedovolila ani pod vlivem heroinu s burbonem. A vidíte to! Musím ji vrátit, okamžitě se citově zkonsolidovat a jít dál!
I když … jeden místní člověk mi vysvětlil, že když má žena psa, tak nepotřebuje chlapa!
Řekl to tak přesvědčivě … jako oni umí říct vlastně všechno. To mám na nich ráda. Tváří se často drsně a arogantně, ale uvnitř jsou měkoučcí a citliví. Jen to chce čas. Mě stačilo na proniknutí do místní kultury pouhých 20 let 
Obzvláštní vděčnost letos pociťuji za to, že jsem si sem nevzala kolo! Jinak bych nenapsala ani čárku. Těžko si dokážu představit lepší podmínky na cyklistiku nebo turistiku. A na jaře je to to samé. Navíc všechno nádherně kvete, ah.
Pokud tu svoji knihu budu chtít i dokončit, tak se sem s kolem asi tak brzy nepodívám. Ale to je život. Když něčemu velkému řekneme ANO, znamená to zároveň NE mnoha mnoha jiným věcem, aktivitám či lidem. Kňú.
Také se na podzim na Brači cítím vždy velmi velmi mladá :))) Je to čas, kdy sem kromě cyklistů a hikerů, zavítá rozlehlá poklidná stříbrná vlna. Když člověk naslouchá a vnímavě pozoruje, mnohé se doví a mnohé ho inspiruje.
Další spisovatelské exily na Brači chystám v lednu, v květnu a pak zase v říjnu.
Kdybyste se chtěli za mnou přijet podívat, budu ráda. Můžete mi pak večer u čaje vyprávět jak jste se tam nahoře na těch nádherných vyhlídkách měli
Posílám mandarinkové polibky.
Mějte se krásně!
