Není lepšího data, kdy psát o Pesefoně. Přesně dnešní noci utrpení této, původně velmi jemné a křehké, dívky vrcholilo. A je to právě toto utrpení, které v jejím životě sehrává klíčovou roli.
Jednoho krásného dne sbírá s ostatními vílami květiny, když se znenadání otevírá země a z ní se vyřítí koč tažený třemi páry černých koní. Hádes se neptá, bere do náruče nic nechápající krásku a unáší jí k sobě do podsvětí.
Tam ji vězní a nutí jí, aby se vše temné a strašné naučila milovat. Persefone se mocně vzpírá, její matka Demeter intervenuje u Dia a posílá Herma za Hadem vyjednávat. Hermes, přestože je to bůh smlouvání, docílí pouze Hadova slibu, že když Persefone vydrží dlouhé dny držet hladovku, Hádes ji propustí.
Persefone nebude asi až taková chudinka, jak se často prezentuje. Když za ní přichází mazaný Hadův služebníček s nabídkou granátového jablka, pokusí se s ním domluvit na tom, že ji za úplatek neprozradí, pokud si z jablíčka pár zrn vezme.
On ji samozřejmě, i přes úplatek, napráská a Hermova snaha rázem vychází na zmar. Jednají dál o tom, že tři zrna jablka, to je skoro půst! Ani dneska by to na autofagii nemělo žádný vliv :)))
Prekérka končí kompromisem, kdy Persefona může na zemi pobývat jen polovinu svého času (jaro a léto) a tu druhou polovinu (podzim a zima) musí zasvětit Hadovi jako jeho manželka a královna podsvětí.
Zní to strašlivě, ale bez onoho utrpení a ukřivdění by Persefone na věky zůstala tuctovou vílou a jak na Olymp, tak na hlubší vnitřní prozření by mohla rovnou zapomenout.
Hádes si ji pravděpodobně také nevybral náhodou. Zcela jistě její sklony, talenty i schopnosti vycítil. Věděl, že bude tím nejlepším mostem mezi světlem a temnotou, mezi hrůzami a slastmi. Že poté, když toto sama projde, bude moci provádět na podobné cestě ostatní.
Strachy, bolest a temnota k nám nepřichází náhodou. Stejně jako v přírodě, mají i v naší duši své důležité místo.
Letošní slunovrat je pro mě prvním, kdy dokáži nad svými démony mít nadhled. Prvním, kdy se jim poklidně dívám do chřtánu a dokonce za ně pociťuji až jakousi zvláštní vděčnost.
Jaký je váš zimní slunovrat? Co vidíte, co cítíte?
Myslím na vás 
Foto: má vnitřní Persefone před a po setkání s Hádem.
