Poslední velkou emocí v mém seriálu o zdrojích je stud. Nechala jsem si ho na závěr jako zlatý hřeb programu, protože mě ze všech emočních „tyranů“ sužuje nejvíc.
Nebýt studu… mohla jsem přestat o tři roky dřív pít, protože bych neřešila, co si o mně budou lidé myslet, když zmizím do léčby, po které se ze mě navíc stane podstatně méně vstřícný a méně milý člověk.
Nebýt studu… mohla jsem začít o třicet let dřív světu ukazovat, co tvoří moje spisovatelská duše. A být dnes celkově s psaním někde “úplně jinde!” Kdoví kde! Možná na nějakém jiném ostrově :)))
Nebýt studu… mohla jsem si svoje první akty nechat nafotit v mnohem mladším, krásnějším a pružnějším těle. I když zde by to bylo stejně k ničemu, protože i teď se na všech těch fotkách tvářím jako v předsmrtné křeči.
Na druhou stranu, právě díky tomu, že mě stud tolik a tak dlouze trýzní, udělala jsem v soužití s ním asi nejvíc pokroků. Prostě je kde brát, kdykoliv zatoužím překonat sama sebe!
A přesto… téměř denně dokážu zažívat reziduální záchvěvy jeho plné síly, ah.
Dokonce i dnes, kdy jsem osaměla v našem domě na Brači a myslela si, že teda konečně budu mít klid, protože já přece rozhodně nejsem seznamovací typ … jsem se hned na odpolední kávě seznámila s hrstkou milých lidí z Čech. Asi dvacet minut pokukovali po mě i po fence Julce (po ní víc) a pak už to nevydrželi a oslovili mě. Posléze, v nadšení z toho, že jsem Slovenka, přizvali mě, ať si sednu k nim.
Asi prvních pět minut pro mě bylo fakt všechno, jenom ne příjemných. Ale pak to pěkně pomalu začalo povolovat. Moje hlasivky se uvolnily a přestaly chroptit, moje páteř se z nečitelného hieroglyfu začala postupně narovnávat do jasného velkého dlouhého „Í“.
Začala jsem normálně sedět i mluvit a dokonce problesklo i pár chvil, kdy jsem zazářila a dlouze se jim při tom mohla dívat do očí. Zítra přijdou na kafe ke mně, do Villa Grdelina a já vím, že už (snad!) budu ve stoickém klidu.
Dnes je to rychlé. Ale nebývalo.
Jedno je však jisté, přátelé, co trpíte studem;
S každou iterací se to lepší.
A s každou terapií zaměřenou na stud se dostanete víc k sobě, abyste se o sebe dokázali i v tom nejrudějším rudnutí opřít 
Jsem toho živým příkladem.
